V městském autobuse je nátřesk, tělo na tělo. Jakási mladá žena se nechtě dotkne rukou rozkroku muže v letech.
„Promiňte,“ omlouvá se, „já jsem nechtěla,“ špitne.
„Podívejte, děvče,“ odpoví jí muž, „já jsem šachista… chtěla, nechtěla… U nás platí: jak se jednou figury dotknete, musíte už s ní hrát.“
„Promiňte,“ omlouvá se, „já jsem nechtěla,“ špitne.
„Podívejte, děvče,“ odpoví jí muž, „já jsem šachista… chtěla, nechtěla… U nás platí: jak se jednou figury dotknete, musíte už s ní hrát.“
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Je lepší sedět ve st...
Je lepší sedět ve staré hospodě než v nové fabrice. Novák se dověděl, že ho žena...
Politika je jako krá...
Politika je jako kráva na střeše. Nikdy nevíte, jak se tam to hovado dostalo, a...
Miluji knihy, které ...
Miluji knihy, které vás rozbrečí už na první stránce. Teď čtu učebnici matematik...
Je lepší sedět ve staré hospodě než v nové fabrice. Novák se dověděl, že ho žena...
Politika je jako krá...
Politika je jako kráva na střeše. Nikdy nevíte, jak se tam to hovado dostalo, a...
Miluji knihy, které ...
Miluji knihy, které vás rozbrečí už na první stránce. Teď čtu učebnici matematik...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva